Jan Bárta, ředitel humanitární organizace a ilustrátor, v knize vzpomíná na své mládí, přináší zajímavé postřehy ze současnosti, ale především píše o práci humanitární organizace ADRA a situaci lidí, kterým pomáhá. Jako stříbrná nit se knihou line setkání s kohouty, kteří jsou na celém světě stejní. Druhou zásadní linkou je setkání s neštěstím, které sice provází lidi v různých odstínech po celé zeměkouli, přesto si však při čtení této knihy můžeme uvědomovat a pociťovat vděčnost, že jsme to my, kdo žijeme na té menší, blahobytnější části světa.
